Časté dotazy k registraci

Jak se zaregistrovat

Pro získání nádoby na třídění odpadů je nutné zaregistrovat se prostřednictvím těchto stránek nebo na telefonním čísle 495 540 040. Po ověření Vaší adresy budete zaregistrováni a následně obdržíte informaci o datu a způsobu předání nádob a termínech harmonogramu odvozu jednotlivých odpadů.

Kolik zaplatíte?

Rozšíření třídění odpadů přidáním individuálních nádob k jednotlivým nemovitostem je pro občany města Hradec Králové zdarma.

Kdo má možnost získat nádoby na individuální třídění odpadů?

Možnost účastnit se projektu má každá fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území města Hradec Králové a bydlí v nemovitosti, která je kolaudována k trvalému bydlení a je umístěna v ulici, která byla vybrána jako vhodná k realizaci projektu.

Proč v seznamu ulic chybí naše ulice?

Projekt se zaměřuje na nemovitosti s možností individuálního třídění. Ideální jsou nemovitosti typu rodinných domů. Ověřovacími projekty bylo zjištěno, že tam, kde je třídění anonymní, nefunguje. Pro výběr ulice byl rozhodující převažující typ zástavby, vzdálenost stávajících stanovišť sběru, možnosti umístění dalších nádob, dopravní situace a obecný pořádek.

Proč se mění interval svozu směsného odpadu na 1x 14 dní i u nemovitostí, které se projektu nechtějí účastnit?

Povinnost třídit odpad občanům ukládá obecně závazná vyhláška města Hradec Králové č. 3/2015 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem a o systému komunitního kompostování. Třídit odpad jsou fyzické osoby povinné i v případě, že se neúčastní projektu. Aby bylo dosaženo efektivnějšího třídění odpadů byl v souladu s městskou vyhláškou prodloužen interval svozu komunálního odpadu při zachování stejného objemu nádob. Opatření má občany motivovat k zodpovědnějšímu nakládání s odpady.

Nebude svoz v letních měsících nehygienický?

Interval svozu směsného odpadu 1x za 14 dní je nejběžnější a nejekonomičtější používaný interval. Všechny obce v okolí města Hradec Králové jej používají jako základní interval svozu. Většina obcí využívá i svoz v intervalu 1x za měsíc. U nádob větších než 240 litrů však nebude tento způsob praktikován. Nádoby v částech s hromadným osídlením (bytové domy, činžáky) budou i nadále sváženy v intervalu minimálně 1x týdně.

Proč by se neměla měnit cena 500 Kč/osoba?

Jak je již uvedeno výše, nejedná se o žádnou cenu, ale poplatek, který hradí každý občan s trvalým pobytem za účast v systému nakládání s odpady města. Město rozhoduje o tom, jak bude systém vypadat. Není pravda, že změnou intervalu občané dojdou k jakékoliv újmě oproti ostatním čtvrtím. Jednak bude systém (v případě, že se ukáže jako úspěšný a zastupitelstvo změnu odsouhlasí) postupně rozšířen i na ostatní části města. Jednak občané v rámci stejného poplatku získávají o proti současným 120 litrům v nádobě na komunální odpad zdarma dalších 380 litrů v nádobách na papír, plasty a bioodpad. Celkem při přepočtu na týdenní odvoz tedy budou mít k dispozici objem 320 litrů týdně na uložení všech odpadů. A to bez jakéhokoliv navýšení poplatku!!!

Jak se stanovuje poplatek za komunální odpad?

Může jej ovlivnit zvýšené třídění odpadů? O výši poplatku rozhoduje město na základě oprávněných nákladů na netříděný komunální odpad za předešlý kalendářní rok. Celkové náklady města se dělí počtem poplatníků.  Pokud budou občané odpovědně třídit a bude méně směsného komunálního odpadu, celkové náklady klesnou a výpočet poplatku se teoreticky změní. O jeho výši rozhoduje zastupitelstvo města formou obecně závazné vyhlášky.

Funguje někde podobný systém?

V naprosté většině obcí v okrese Hradec Králové tento systém funguje bez problémů. Jako nejbližší lze uvést např. Stěžery (interval 1x14 dní + nádoby na třídění pouze na několika veřejných stanovištích), Vysokou nad Labem, Opatovice, Čeperku, Dříteč – tyto obce mají interval svozu 1x14 dní a funguje u nich pytlový sběr plastů případně papíru přímo od domu. Jsou to obce se stejným typem zástavby a složením obyvatelstva většina vybraných městských čtvrtí. Nikde se zde nepovalují pytle plné odpadků, neběhají krysy a lesní zvěř neroztahává odpad (příklady citujeme z některých dotazů občanů). Nikde není nesnesitelný zápach. Systém zde funguje dlouhé roky a občané jsou spokojeni. I v těchto obcích mají občané malé děti, či topí tuhým palivem a mají popel. Přesto zde 14 denní odvoz bez problémů funguje. Není jediný důvod, proč by tomu v Hradci Králové mělo být jinak. Problémům s nedostatečnou kapacitou nádob se budeme věnovat individuálně případ od případu.

Proč město k tomuto kroku přistupuje?

Za touto změnou není snaha ušetřit na občanech nějaké finanční prostředky, které se utratí někde jinde. Naopak. Město se snaží udržet poplatek na současné přijatelné výši. V současnosti má Hradec Králové jedny z nejnižších nákladů na odpadové hospodářství ze všech velikých měst kolem 100 tisíc obyvatel. Zákonodárci bohužel připravují podstatnou změnu legislativy ČR a ta přinese výrazné zvýšení nákladů pro města a obce. Podstatou této změny bude zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládky ze současných 500 Kč/tuna (nezaměňujme prosím tento poplatek s poplatkem, který hradí občané) na v návrhu zákona uváděných 800 Kč/tuna od předpokládané účinnosti zákona k 1.1.2017 až na 1800 Kč/tuna v roce 2023. V roce 2024 by pak mělo být skládkování odpadů zakázané úplně. Pokud město nic neudělá, znamená to pro Hradec Králové nárůst nákladů o více než 30 milionů korun za rok!!!! A to bez započtení jakéhokoliv jiného vlivu (inflace, pohonné hmoty atd…). Tyto náklady bude nutné promítnout do poplatku, který hradí občané. Velmi jednoduchým výpočtem to znamená, že čtyřčlenná rodina by místo dnešních 500 Kč/osoba tj. 2000 Kč/rodina/rok platila cca 3200 Kč/rok při poplatku 800 Kč/osoba!!! Snahou města je tedy motivovat občany k zvýšení třídění, aby nebylo nutné tak veliké množství odpadu ukládat na skládky a poplatek mohl zůstat na původní výši. Zároveň k tomu vytváří občanům podmínky. Ty spočívají ve zvýšení objemu nádob na tříděný odpad a snížení docházkové vzdálenosti. Snížením intervalu svozu komunálního odpadu na 1x za dva týdny pak chce město občany motivovat k tomu, aby lépe třídili. Je prokázáno, že ve směsném komunálním odpadu je více než 50% biologicky rozložitelných a využitelných odpadů (rostlinné materiály, papír, plasty, sklo, stavební odpady…).